Příběh ulice Masarykova

Publikováno: 
1.3.2024
Masarykova ulice, jako spojnice náměstí Svobody a Hlavního nádraží patří k nejvíce frekventovaným ulicím ve městě. Jde sice o pěší zónu, ulicí však kromě tramvají jezdí velké množství aut, a v kombinaci s množstvím lidí je tato ulice pro pěší extrémě nepříjemná. Kvůli velkému množství vozidel je také potřeba ulici velmi často opravovat, co vede k opakovaným uzavírkam a značným nákladům.

Investice do Masarykovy ulice jsou velmi nehospodárné. Ulice se předlážďuje již po dvou letech, zatímco dlažba ve městě by měla vydržet několik desítek let. Ulice by se měla dláždit jednou za vyšší desítky let, a dohlédnout na to, aby práce byly provedeny kvalitně. Město by taky mělo kontrolovat užívání ulice a v případě, že jí neoprávněně jezdí auta, by je mělo intenzivněji kontrolovat.

Město taky nedostatečně vynucovalo zákaz vjezdu po dobu rekonstrukce, co způsobovalo mnoho nebezpečných situací, když dodávky jezdily po přeplněném chodníku v pěší zóně a nerespektovaly čas určený pro zásobovaní. Po dobu rekonstrukce Masarykovy ulice byl vjezd aut do nejužšího centra celkově nedostatečně regulován, což způsobilo zásadní rozježdění povrchu Josefské a Minoritské ulice. Ulice jsou ve velmi špatném stavu i přesto, že byly v létě na mnohých místech opravovány a tato rekonstrukce byla zdrojem dalších škod.